Velikonoční obřady v Novém Boru 2023

Květná neděle10:00Žehnání ratolestí s průvodem, začátek u kříže na Palackého náměstí
Zelený čtvrtek17:00Večerní mše na památku Večeře Páně
Velký pátek10:00
15:00
Křížová cesta v Modlivém dole
Památka umučení Páně
Bílá sobota20:00Velikonoční vigilie
Velikonoční neděle10:00Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, žehnání pokrmů
Velikonoční pondělí10:00
Rubriky: Bohoslužby | Napsat komentář

Přehled bohoslužeb o Vánocích 2022

24. 12. – Štědrý den16:00
22:00
24:00
Polevsko
Skalice u České Lípy
Nový Bor
25. 12. – Slavnost Narození Páně10:00Nový Bor
26. 12. – Svátek sv. Štěpána10:00Nový Bor
30. 12. – Svátek Svaté rodiny17:00Nový Bor
31. 12. – Závěr občanského roku17:00Nový Bor
1. 1. – Slavnost Matky Boží Panny Marie10:00Nový Bor
6. 1. – Slavnost Zjevení Páně17:00Nový Bor
8. 1. – Svátek křtu Páně10:00Nový Bor
Rubriky: Bohoslužby | Napsat komentář

Mše svatá 1. října v Sloupu mimořádně zrušena

Podle pravidelného rozpisu by měla v sobotu 1. října být mše svatá v kostela sv. Kateřiny Alexandrijské ve Sloupu v Čechách. Tato mše svatá je však mimořádně zrušena.

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Poutní mše svatá ve Svojkově

U příležitosti slavnosti sv. Václava, hlavní patrona Čech a patrona kostela ve Svojkově, bude sloužena poutní mše svatá v den slavnosti 28. září od 15:00.

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Noc kostelů v Polevsku 10. června

Tento rok se bude konat Noc kostelů v Polevsku v kostele Nejsvětější Trojice.

Z připravovaného programu:

  • 18:00 Mše svatá
  • 19:00 koncert – Polevský sbor a Kytlický chrámový sbor
  • 20:00 Možnost komentované prohlídky kostela
  • 21:00 Závěrečná modlitba a požehnání

Během večera bude také zpřístupněna věž kostela až ke zvonům – s možností si zazvonit 🙂 Pro odvážné je možné také nahlédnout ke krovu a projít se pod střechou kostela. Na hřbitově bude otevřena hrobka rodiny Handschke. Ke zhlédnutí budou také obrázky děti ze ZŚ.

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Svatodušní vigilie s lucernáriem

V sobotu 4. června bude v Novém Boru Svatodušní vigilie od 20:00. Z tohoto důvodu také nebude mše svatá ve Skalici od 18:00.

Svatodušní vigilie vyjadřuje naléhavou modlitbu podle příkladu apoštolů a učedníků, kteří jednomyslně setrvávali v modlitbách s Ježíšovou matkou Marií v očekávání Ducha Svatého.

Vigilie začínám mimo kostel u hořícího ohně. Po žehnání ohně se zapálí velikonoční svíce a lid jde průvodem do kostela. Bohoslužba slova je rozšířena, mohou být až čtyři čtení ze Starého zákona, epištola a evangelium. Součástí Bohoslužby je i obnova biřmovacích závazků. Přímluvy jsou inspirovány Velkopátečními.

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Benefiční koncert v Polevsku

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Prosincový Pharus – Úvodní slovo otce Pavla

Drahý Teofile!

Tvůj poslední dopis byl léčivým balzámem pro mé stařecké srdce. Zprávy o tvém vytrvalém zápasu mi vlily novou naději a touhu po věrné službě našemu Pánu. Je to už celých osm let, co jsme se viděli naposledy. Drásá mi srdce, můj synu, že nás vzdálenost oddělila, ale mé srdce je stále u tebe. Nejraději bych se vydal na cestu za tebou, ale stálé povinnosti mi brání v cestě. Navíc mi v tom brání také Lucie, která se pořád strachuje o mé zdraví. Teď do toho ještě ten sníh, cesty už jsou skoro neprůchodné. Doufám, že tě můj dopis zastihne ještě před svátky. Na jaře, by k nám konečně mohl přijít Felix, pak bych se snad konečně mohl vydat na cestu.

Modli se, prosím, úpěnlivě za Viktora. Ano, bohužel ty zvěsti jsou pravdivé. Všechno to začalo před rokem. První nepatrné příznaky té smrtelné nemoci byly v adventu. Já ubohý slepý pošetilec, nevěnoval jsem jim dostatečnou pozornost. Viktor byl jako vždy zcela zabrán do příprav na svátky. Pomáhal s úklidem, nacvičoval svatý zpěv, domlouval pomoc našim nepatrným, zařizoval dokonce i slavností výzdobu, no věřil bys tomu? Byl tak zcela zabrán do tisíce věcí, že zapomněl na to skutečně důležité. Ano, je pravda, dál se účastnil svatých tajemství, ale jeho srdce se začalo pomalu vzdalovat. Pomalu vyprchávala jeho touha po Pánu, přičítal jsem to pouhé únavě z přemíry práce. Přestal bojovat proti své změkčilosti, která ho začala činit lenivým a nedbalým v duchovním životě. Po svátcích to však došlo až tak daleko, že začal s nechutí vykonávat věci, které se vztahují na Pána. Vypočítavě a vychytrale se snažil ošidit své povinnosti. Jeho rozhovory začaly být plané a marné, kde jsem tenkrát byl? Přestal si ošklivit všední hříchy, začal jednat z lidským pohnutek. Jen kdyby byl tehdy upřímný! Tehdy byl ještě čas. On ale mlčel. Ten červ ho začal pomalu rozežírat zevnitř. Letos už Viktor na Pána nečeká, honí se za rozkošemi tohoto světa.

Teofile, dobře prožij advent! Neopakuj chyby Viktora. Připrav především své srdce. Nemusím ti to připomínat: modlitba, almužna a půst. Jen buď prosím konkrétní! Ty tvé všeobecné předsevzatí: budu svatý, budu se lépe a více modlit, budu více pomáhat bližním a víc se budu postit. To je k ničemu! Styď se, když k tobě musím takto mluvit. Dlouhá cesta se skládá z malých konkrétních kroků. Jeden krok, pak druhý, nesnaž se hned uběhnout padesát mil. Poraď se s Prudentiem, je zkušený zpovědník. Především je však na místě Božím, má pro tebe od Pána milost. Jak si můžeš myslet, že si poradíš sám? Ostatním však radíš spolehlivě. Můžeš mi prosím tě vysvětlit, proč se zabýváš věcmi, do kterých ti nic není. Tam jdeš opravdu hluboko, ale u sebe? Proč nejdeš ke kořenům i u sebe? Jak jsi povrchní, když jde o tebe. Na co čekáš, chceš usnout jako Viktor? Prohrál bitvu, snad ještě neprohrál celou válku. Vytrvale v modlitbě naléhej na Pána, snad se nad Viktorem, a také nad námi smiluje. Všichni potřebujeme jeho milosti.

Pozdravuj Epaineta; on byl první z tvého kraje, který přijal víru v Krista. Pozdravuj Marii, která se pro nás hodně napracovala. Pozdravuj i Andronika a Junia, nezapomeň na Ampliáta a Urbana. Pozdravují tě a celou obec všichni zdejší bratři.

Zde je můj pozdrav, vlastní rukou Pavlovou. Kdo nemiluje Pána, buď proklet! Maran atha! Milost Pána Ježíše buď s vámi. Moje láska je se všemi vámi v Kristu Ježíši

Rubriky: Zpravodaj Pharus | Napsat komentář

Hlavní otázky pro synodální konzultační setkání

Tato synoda předkládá následující základní otázku: Synodální církev při hlásání evangelia „putuje společně“. Jak se toto „společné putování“ aktuálně realizuje ve vaší místní církvi? K jakým krokům nás vybízí Duch Svatý, aby toto společně putování bylo intenzivnější? (Přípravný dokument, 26) Při hledání odpovědi na tuto základní otázku jsou nám nabídnuta následující konkrétnější témata k uvažování, sdílení a rozlišování v pracovních skupinách:

  1. NA SPOLEČNÉ CESTĚ
    V církvi a ve společnosti jdeme jeden vedle druhého po stejné cestě.
    Kdo jsou v naší místní církvi ti, kteří „jdou společně“? Kdo jsou ti, u kterých se zdá, že zůstávají více stranou? Jakým způsobem jsme voláni k tomu, abychom se ve větší míře stávali společníky na cestě? Jaké skupiny nebo jednotlivci jsou zanecháni na okraji?
  2. NASLOUCHAT
    Naslouchání je první krok, ale vyžaduje otevřenou mysl a otevřené srdce, bez předsudků.
    Jak k nám Bůh promlouvá hlasy, které často ignorujeme? Jak se naslouchá laikům, zvláště ženám a mladým lidem? Co usnadňuje nebo ztěžuje naše naslouchání? Jak dobře nasloucháme těm, kdo žijí na okraji společnosti? Jak je začleněno to, co říkají zasvěcené osoby? Co představuje určitá omezení v naší schopnosti naslouchat, zvláště těm, kteří mají názor odlišný od našeho? Jaký prostor se poskytuje hlasu menšin, zvláště hlasu osob, které zakoušejí chudobu, odsunutí na okraj společnosti nebo sociální vyloučení?
  3. UJMOUT SE SLOVA
    Všichni jsou vybízeni, aby mluvili odvážně a otevřeně, tedy svobodně, pravdivě a s láskou.
    Co nás uschopňuje a co nám brání, abychom v naší místní církvi a ve společnosti mluvili odvážně, otevřeně a odpovědně? Kdy a jak dokážeme říci to, co je pro nás důležité? Jak funguje vztah s místními médii (nejen katolickými)? Kdo mluví jménem křesťanského společenství a jak jsou tyto osoby vybírány?
  4. SLAVIT
    „Společné putování“ je možné pouze tehdy, pokud vychází ze společného naslouchání Božímu slovu a slavení eucharistie.
    Jak inspirativní a určující pro náš společný život a naše poslání je v našem společenství modlitba a liturgické slavení? Jak ovlivňují naše nejdůležitější rozhodnutí? Jak napomáháme tomu, aby se všichni věřící aktivně účastnili liturgie? Jaký prostor je dán možnosti zapojit se do služby lektora a akolyty?
  5. SPOLUZODPOVĚDNOST ZA MISIJNÍ POSLÁNÍ
    Synodalita slouží misijnímu poslání církve; všichni členové jsou voláni k tomu, aby se na něm podíleli.
    Protože jsme všichni učedníky – misionáři, jak je každá pokřtěná osoba volána k tomu, aby se podílela na misijním poslání církve? Co brání pokřtěným, aby byli aktivními misionáři? Jaké misijní oblasti zanedbáváme? Jak společenství podporuje své členy, kteří různým způsobem slouží společnosti (sociální a politická angažovanost, vědecký výzkum, vzdělávání, podpora sociální spravedlnosti, ochrana lidských práv, péče o životní prostředí atd.)? Jak církev pomáhá těmto svým členům, aby svou službu pro společnost vykonávali misionářským způsobem? Jak se určuje, které misijní záležitosti budou vybrány jako ty, jimž je třeba se věnovat, a kdo toto určuje?
  6. VÉST DIALOG V CÍRKVI A VE SPOLEČNOSTI
    Dialog si žádá vytrvalost a trpělivost, ale umožňuje také vzájemné porozumění.
    Do jaké míry se v našem společenství scházejí k dialogu lidé odlišných národností? Kde se v rámci naší místní církve odehrává dialog a jakým způsobem? Jak podněcujeme spolupráci se sousedními diecézemi, náboženskými společenstvími v dané oblasti, s laickými sdruženími a hnutími atd.? Jak se přistupuje k rozdílným představám nebo ke konfliktům a potížím? Jakým zvláštním záležitostem v církvi a společnosti potřebujeme věnovat větší pozornost? Jakou zkušenost ohledně dialogu a spolupráce máme s příslušníky jiných náboženství a s těmi, kteří nemají k náboženství žádný vztah? Jak vede církev dialog s jinými oblastmi společnosti a jak se od nich učí: oblast politiky, ekonomiky, kultury, občanská společnost a lidé žijící v chudobě?
  7. S JINÝMI KŘESŤANSKÝMI DENOMINACEMI
    Dialog mezi křesťany různých vyznání, vzájemně spojených jedním křtem, má na synodální cestě zvláštní místo.
    Jaké vztahy má naše církevní společenství s členy jiných křesťanských tradicí a denominací? Co nás spojuje a jak putujeme společně? Jaké plody jsme získali tím, že putujeme společně? Jaké existují potíže? Jaký další krok kupředu můžeme učinit ohledně společného putování?
  8. AUTORITA A SPOLUÚČAST
    Synodální církev je církví, na jejímž životě mají všichni účast a všichni nesou odpovědnost.
    Jak naše církevní společenství stanovuje cíle, o které je třeba usilovat, způsoby, jak jich dosáhnout, a kroky, které je třeba učinit? Jak se v rámci naší místní církve vykonává autorita nebo vedení? Jak jsou do praxe uváděny týmová práce a spoluodpovědnost? Jak a kdo provádí vyhodnocování? Jaké podpory se dostává službám svěřovaným laikům a jak je podněcována odpovědnost laiků? Je naše zkušenost se synodalitou na místní úrovni plodná? Jak fungují synodální orgány na úrovni místní církve (pastorační rady ve farnostech a diecézích, kněžská rada atd.)? Jak můžeme podpořit synodální přístup v našem zapojení a ve vedení?
  9. ROZLIŠOVAT A ROZHODOVAT
    V synodálním duchu činíme rozhodnutí na základě rozlišování toho, co Duch Svatý říká prostřednictvím celého našeho společenství.
    Jaké metody a postupy používáme, když se rozhodujeme? Jak je lze zlepšit? Jak v rámci hierarchických struktur podněcujeme zapojení do rozhodovacího procesu? Pomáhají nám naše metody, které používáme při rozhodování, k tomu, abychom naslouchali celému Božímu lidu? Jaký je vztah mezi konzultacemi a rozhodnutími a jak je uvádíme do praxe? Jaké využíváme nástroje a postupy ve prospěch transparentnosti a odpovědnosti? Jak můžeme růst ve společném duchovním rozlišování?
  10. FORMOVAT SE V DUCHU SYNODALITY
    Synodalita s sebou nese vnímavost pro změnu, formaci a neustálé učení se.
    Jak naše církevní společenství formuje lidi, aby byli ve větší míře schopni „putovat společně“, vzájemně si naslouchat, zapojovat se do misijního poslání a do dialogu? Jaká formace je nabízena k posílení schopnosti rozlišovat a vykonávat autoritu synodálním způsobem?

Otázky uvedené u každého z deseti témat mohou být využity jako odrazový můstek nebo užitečný návod. Vaše vzájemné promlouvání a naslouchání ve skupince se nemusí omezovat pouze na tyto otázky.

Není vůbec zapotřebí, aby si diecéze, farnosti nebo jednotlivé skupiny kladly za cíl zodpovědět více nebo snad všechny otázky. Měly by být především nejprve schopny rozlišit téma, které se jich nejvíce dotýkají, a na toto jedno konkrétní téma se soustředit.

Účastníci jsou vybízeni, aby sdělovali své zkušenosti z reálného života upřímně a otevřeně a aby se společně zamýšleli nad tím, co jim může Duch Svatý odhalovat, když své zkušenosti sdílí s druhými.

Rubriky: Synoda | Napsat komentář

Listopadový Pharus – Úvodní slovo otce Pavla

Drazí bratři a sestry,

někteří z nás už bojují za církev synodální, jiní se ještě protahují a procvičují, jiní se ještě nerozkoukali a nepostřehli, co se děje. V rámci řádného synodu o synodalitě, je podle přání Svatého otce Františka, osloven celý křesťanský lid, tedy i každý z nás.

O co papeži jde? Co je vlastně cílem synody? Cíl a metoda jsou obsaženy v samotném mottu: „Za církev synodální: společenství, spoluúčast a poslání.“ Vyjděme na přání Svatého otce na tuto společnou cestu s Kristem do Otcova domu vedeni Duchem svatým. Bude to náročné, ale snad Vám mohu slíbit i něco víc než jen krev, pot a slzy.

První co nás na této společné cestě čeká je boj o společenství. Pokud máme společně putovat je potřeba na prvním místě „být spolu“. Chodit do své farní rodiny. Je potřeba přestat žít v minulosti a „pěstovat“ si své rány. To o co nás prosí papež je smíření a odpuštění. Využijme této mimořádné milosti k osobnímu obrácení.

Pak jsou tu otázky, spousta otázek. Základní otázka, kterou máme v usebranosti srdce rozjímat je následující: „Synodální církev při hlásání evangelia „putuje společně“. Jak se toto „společné putování“ aktuálně realizuje ve vaší místní církvi? K jakým krokům nás vybízí Duch Svatý, aby toto společně putování bylo intenzivnější?“ Formálně bychom mohli poukázat na Farní radu. Např. i odcitovat ze stanov: „Farní shromáždění je shromáždění všech členů farnosti. Má posilovat společenství a spoluodpovědnost za jeho život. Umožňuje všem členům farnosti vyjadřovat se k životu farnosti a k práci farní rady.“ Zanechme tedy pomlouvání, nactiutrhání a předpokládání špatných úmyslů. Odložme pouhou kritiku a nadávání. Hledejme společně cesty. Snažme se jako věrné děti církve životem odpovědět na přání Svatého otce!

K synodálnímu putování Vám žehná, Váš + Pavel

Rubriky: Papež František, Synoda, Zpravodaj Pharus | Napsat komentář