| 24. 12. – Štědrý den | 16:00 22:00 24:00 | Polevsko Skalice u České Lípy Nový Bor |
| 25. 12. – Slavnost Narození Páně | 10:00 | Nový Bor |
| 26. 12. – Svátek sv. Štěpána | 10:00 | Nový Bor |
| 30. 12. – Svátek Svaté rodiny | 17:00 | Nový Bor |
| 31. 12. – Závěr občanského roku | 17:00 | Nový Bor |
| 1. 1. – Slavnost Matky Boží Panny Marie | 10:00 | Nový Bor |
| 6. 1. – Slavnost Zjevení Páně | 17:00 | Nový Bor |
| 8. 1. – Svátek křtu Páně | 10:00 | Nový Bor |
Podle pravidelného rozpisu by měla v sobotu 1. října být mše svatá v kostela sv. Kateřiny Alexandrijské ve Sloupu v Čechách. Tato mše svatá je však mimořádně zrušena.
U příležitosti slavnosti sv. Václava, hlavní patrona Čech a patrona kostela ve Svojkově, bude sloužena poutní mše svatá v den slavnosti 28. září od 15:00.
Tento rok se bude konat Noc kostelů v Polevsku v kostele Nejsvětější Trojice.
Z připravovaného programu:
Během večera bude také zpřístupněna věž kostela až ke zvonům – s možností si zazvonit 🙂 Pro odvážné je možné také nahlédnout ke krovu a projít se pod střechou kostela. Na hřbitově bude otevřena hrobka rodiny Handschke. Ke zhlédnutí budou také obrázky děti ze ZŚ.
V sobotu 4. června bude v Novém Boru Svatodušní vigilie od 20:00. Z tohoto důvodu také nebude mše svatá ve Skalici od 18:00.
Svatodušní vigilie vyjadřuje naléhavou modlitbu podle příkladu apoštolů a učedníků, kteří jednomyslně setrvávali v modlitbách s Ježíšovou matkou Marií v očekávání Ducha Svatého.
Vigilie začínám mimo kostel u hořícího ohně. Po žehnání ohně se zapálí velikonoční svíce a lid jde průvodem do kostela. Bohoslužba slova je rozšířena, mohou být až čtyři čtení ze Starého zákona, epištola a evangelium. Součástí Bohoslužby je i obnova biřmovacích závazků. Přímluvy jsou inspirovány Velkopátečními.
| Květná neděle | 10:00 | Žehnání ratolestí s průvodem, začátek u kříže na Palackého náměstí |
| Zelený čtvrtek | 17:00 | Večerní mše na památku Večeře Páně |
| Velký pátek | 10:00 15:00 | Křížová cesta v Modlivém dole Památka umučení Páně |
| Bílá sobota | 20:00 | Velikonoční vigilie |
| Velikonoční neděle | 10:00 | Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, žehnání pokrmů |
| Velikonoční pondělí | 10:00 |
Drahý Teofile!
Tvůj poslední dopis byl léčivým balzámem pro mé stařecké srdce. Zprávy o tvém vytrvalém zápasu mi vlily novou naději a touhu po věrné službě našemu Pánu. Je to už celých osm let, co jsme se viděli naposledy. Drásá mi srdce, můj synu, že nás vzdálenost oddělila, ale mé srdce je stále u tebe. Nejraději bych se vydal na cestu za tebou, ale stálé povinnosti mi brání v cestě. Navíc mi v tom brání také Lucie, která se pořád strachuje o mé zdraví. Teď do toho ještě ten sníh, cesty už jsou skoro neprůchodné. Doufám, že tě můj dopis zastihne ještě před svátky. Na jaře, by k nám konečně mohl přijít Felix, pak bych se snad konečně mohl vydat na cestu.
Modli se, prosím, úpěnlivě za Viktora. Ano, bohužel ty zvěsti jsou pravdivé. Všechno to začalo před rokem. První nepatrné příznaky té smrtelné nemoci byly v adventu. Já ubohý slepý pošetilec, nevěnoval jsem jim dostatečnou pozornost. Viktor byl jako vždy zcela zabrán do příprav na svátky. Pomáhal s úklidem, nacvičoval svatý zpěv, domlouval pomoc našim nepatrným, zařizoval dokonce i slavností výzdobu, no věřil bys tomu? Byl tak zcela zabrán do tisíce věcí, že zapomněl na to skutečně důležité. Ano, je pravda, dál se účastnil svatých tajemství, ale jeho srdce se začalo pomalu vzdalovat. Pomalu vyprchávala jeho touha po Pánu, přičítal jsem to pouhé únavě z přemíry práce. Přestal bojovat proti své změkčilosti, která ho začala činit lenivým a nedbalým v duchovním životě. Po svátcích to však došlo až tak daleko, že začal s nechutí vykonávat věci, které se vztahují na Pána. Vypočítavě a vychytrale se snažil ošidit své povinnosti. Jeho rozhovory začaly být plané a marné, kde jsem tenkrát byl? Přestal si ošklivit všední hříchy, začal jednat z lidským pohnutek. Jen kdyby byl tehdy upřímný! Tehdy byl ještě čas. On ale mlčel. Ten červ ho začal pomalu rozežírat zevnitř. Letos už Viktor na Pána nečeká, honí se za rozkošemi tohoto světa.
Teofile, dobře prožij advent! Neopakuj chyby Viktora. Připrav především své srdce. Nemusím ti to připomínat: modlitba, almužna a půst. Jen buď prosím konkrétní! Ty tvé všeobecné předsevzatí: budu svatý, budu se lépe a více modlit, budu více pomáhat bližním a víc se budu postit. To je k ničemu! Styď se, když k tobě musím takto mluvit. Dlouhá cesta se skládá z malých konkrétních kroků. Jeden krok, pak druhý, nesnaž se hned uběhnout padesát mil. Poraď se s Prudentiem, je zkušený zpovědník. Především je však na místě Božím, má pro tebe od Pána milost. Jak si můžeš myslet, že si poradíš sám? Ostatním však radíš spolehlivě. Můžeš mi prosím tě vysvětlit, proč se zabýváš věcmi, do kterých ti nic není. Tam jdeš opravdu hluboko, ale u sebe? Proč nejdeš ke kořenům i u sebe? Jak jsi povrchní, když jde o tebe. Na co čekáš, chceš usnout jako Viktor? Prohrál bitvu, snad ještě neprohrál celou válku. Vytrvale v modlitbě naléhej na Pána, snad se nad Viktorem, a také nad námi smiluje. Všichni potřebujeme jeho milosti.
Pozdravuj Epaineta; on byl první z tvého kraje, který přijal víru v Krista. Pozdravuj Marii, která se pro nás hodně napracovala. Pozdravuj i Andronika a Junia, nezapomeň na Ampliáta a Urbana. Pozdravují tě a celou obec všichni zdejší bratři.
Zde je můj pozdrav, vlastní rukou Pavlovou. Kdo nemiluje Pána, buď proklet! Maran atha! Milost Pána Ježíše buď s vámi. Moje láska je se všemi vámi v Kristu Ježíši
Tato synoda předkládá následující základní otázku: Synodální církev při hlásání evangelia „putuje společně“. Jak se toto „společné putování“ aktuálně realizuje ve vaší místní církvi? K jakým krokům nás vybízí Duch Svatý, aby toto společně putování bylo intenzivnější? (Přípravný dokument, 26) Při hledání odpovědi na tuto základní otázku jsou nám nabídnuta následující konkrétnější témata k uvažování, sdílení a rozlišování v pracovních skupinách:
Otázky uvedené u každého z deseti témat mohou být využity jako odrazový můstek nebo užitečný návod. Vaše vzájemné promlouvání a naslouchání ve skupince se nemusí omezovat pouze na tyto otázky.
Není vůbec zapotřebí, aby si diecéze, farnosti nebo jednotlivé skupiny kladly za cíl zodpovědět více nebo snad všechny otázky. Měly by být především nejprve schopny rozlišit téma, které se jich nejvíce dotýkají, a na toto jedno konkrétní téma se soustředit.
Účastníci jsou vybízeni, aby sdělovali své zkušenosti z reálného života upřímně a otevřeně a aby se společně zamýšleli nad tím, co jim může Duch Svatý odhalovat, když své zkušenosti sdílí s druhými.
Drazí bratři a sestry,
někteří z nás už bojují za církev synodální, jiní se ještě protahují a procvičují, jiní se ještě nerozkoukali a nepostřehli, co se děje. V rámci řádného synodu o synodalitě, je podle přání Svatého otce Františka, osloven celý křesťanský lid, tedy i každý z nás.
O co papeži jde? Co je vlastně cílem synody? Cíl a metoda jsou obsaženy v samotném mottu: „Za církev synodální: společenství, spoluúčast a poslání.“ Vyjděme na přání Svatého otce na tuto společnou cestu s Kristem do Otcova domu vedeni Duchem svatým. Bude to náročné, ale snad Vám mohu slíbit i něco víc než jen krev, pot a slzy.
První co nás na této společné cestě čeká je boj o společenství. Pokud máme společně putovat je potřeba na prvním místě „být spolu“. Chodit do své farní rodiny. Je potřeba přestat žít v minulosti a „pěstovat“ si své rány. To o co nás prosí papež je smíření a odpuštění. Využijme této mimořádné milosti k osobnímu obrácení.
Pak jsou tu otázky, spousta otázek. Základní otázka, kterou máme v usebranosti srdce rozjímat je následující: „Synodální církev při hlásání evangelia „putuje společně“. Jak se toto „společné putování“ aktuálně realizuje ve vaší místní církvi? K jakým krokům nás vybízí Duch Svatý, aby toto společně putování bylo intenzivnější?“ Formálně bychom mohli poukázat na Farní radu. Např. i odcitovat ze stanov: „Farní shromáždění je shromáždění všech členů farnosti. Má posilovat společenství a spoluodpovědnost za jeho život. Umožňuje všem členům farnosti vyjadřovat se k životu farnosti a k práci farní rady.“ Zanechme tedy pomlouvání, nactiutrhání a předpokládání špatných úmyslů. Odložme pouhou kritiku a nadávání. Hledejme společně cesty. Snažme se jako věrné děti církve životem odpovědět na přání Svatého otce!
K synodálnímu putování Vám žehná, Váš + Pavel
